Spotřeba cukru je v severské zemi nejnižší za posledních 44 let, může za to zdanění sladkostí. Výrobci se také dohodli na omezení reklam, že byl tento krok úspěšný, nasvědčuje i statistika, podle které je v Norsku obézní jen jedno díte ze šesti.
U mnoha zdravotníků si vysloužil přezdívku „bílý zabiják“. Cukr stojí podle mnohých studií za obezitou a nemocemi, jako je rakovina, cukrovka či kardiovaskulární choroby.
Norové se proto pustili do razantní kampaně proti všem sladkostem či slazeným nápojům. A teď se mohou pochlubit výsledky: jeho spotřeba klesla na nejmenší úroveň za posledních 44 let. Nebo jinak: od roku 2000 zkonzumoval každý Nor ročně o jeden kilogram cukru méně.
„Stále jsme sice nedosáhli požadovaných cílů, už jsme ale na úrovni plánované redukce cukru pro rok 2021,“ řekla norské stanici NRK dietoložka Linda Granlundová.
Jiné evropské země můžou závidět. Britský list The Guardian cituje údaje z Británie, kde za poslední tři roky vzrostla spotřeba cukru o téměř tři procenta.
Norsku je to naopak. Nynější pokles, na kterém Norové pracují už dlouhé roky, je především výsledkem zdanění všech sladkostí. V letech 2000 až 2018 se snížila spotřeba cukru rychlým tempem: z někdejších 43 kilogramů na osobu ročně na současných 24 kilogramů.
Kdysi byla daň na sladkosti zavedena v Norsku spíše proto, aby se zvýšily příjmy do státní kasy. První taková daň se objevila už v roce 1922. Teprve postupem času se zohlednila také zdravotní rizika. Následovalo zdražování, které rozhodně není malé. Třeba u čokolády vzrostla loni v lednu cena o 93 procent, u sladkých nealkoholických nápojů o 42 procent.
Spotřeba cukrovinek i jiných sladkostí tak vytrvale klesá. Samotné zdražování by ale nestačilo. K tomu se snaží zdravotníci vysvětlovat rizika spojená s konzumací sladkostí.
A výrobci se navíc dohodli na dobrovolném omezení reklamy. Před šesti lety sami přijali zákaz propagace sladkých potravin a nápojů u dětí mladších třinácti let. Výsledkem je lepšící se statistika: v Norsku je obézní jedno dítě ze šesti, pro srovnání třeba v Británii je to jedno dítě ze tří.
Zdravotníci sice nová čísla vítají, výrobci ale zatím sledují vysoké ztráty. Prodej sycených nealkoholických nápojů loni klesl o 11 procent oproti roku 2017. „Je zřejmé, že se projevila vyšší daň na tyto nápoje,“ řekl webu Norwaytoday šéf svazu výrobců nápojů Petter Nome.
Norský příklad inspiroval Británii, kde loni poprvé rovněž zdanili sladké nápoje. Stejně tak v Irsku, ve Francii, v Maďarsku či třeba ve vzdáleném Mexiku či Malajsii.
Naopak beze změny je prodávají dál v sousedním Švédsku. To vede k časté nákupní turistice. Stejně tak jako někteří Norové jezdili nakupovat levnější alkohol do pobaltských zemí, pořádají teď hromadné nájezdy na švédská cukrářství a supermarkety, aby se vraceli obtěžkáni kartony s čokoládou a perlivými limonádami.
„Norská daň se stala doslova požehnáním pro švédské obchodníky,“ konstatoval Torbjorn Svartz, šéf supermarketů v provincii Värmland poblíž norských hranic.
Politici neustoupí
Tito zákazníci ale přece jen představují spíše výjimky, takže celkově Norové příjem cukru snížili. Ztráty tak naopak počítají norští obchodníci. Odhady mluví o tom, že norští prodejci přijdou o více než 100 milionů eur ročně.
Norská vláda pak může počítat s vyššími příjmy z nové daně, stejně jako ušetří na nákladech ve zdravotnictví. Proto politici ujišťují, že daň bude platit i nadále.
„Spotřeba stále není optimální,“ prohlásila křesťanská demokratka Olaug Bollestadová. „Všichni se shodují, že daň z cukru je zatím nejefektivnější cestou, jak bojovat s cukrovkou a obezitou,“ dodala.
Zdroj: iDNES
d71c6b90-f57c-4134-a6f9-e275abe0269d|0|.0|27604f05-86ad-47ef-9e05-950bb762570c